Možná patříte do skupiny těch, kteří již podobnou zkušenost mají za sebou, nebo ji právě prožívají. A je zde i možnost, že jste se mě mobingu podíleli jako pronásledovatel – agresor vůči svému kolegovi či podřízenému.
Téma šikany na pracovišti je v posledních letech velmi živé – celkem nedávno ho znovu (po)otevřel i incident s únikem nahrávky moderátora Marcela Merčiaka, který nevybíraným vulgárním způsobem hovořil se svými podřízenými. Našli se mnozí, kteří si řekli, vždyť to je přece jen běžný projev hněvu a konfliktu na pracovišti, ze kterého není třeba dělat velkou vědu…
Pokud však k hrubému chování, podceňování, zneužívání moci dochází opakovaně a dlouhodobě – je to jednoznačný projev mobingu na pracovišti. Podle koučky Silvie Gallovy statistiky říkají jasně, nějaký projev nevhodného chování a mobingu zažilo na pracovišti zhruba dvacet procent lidí – to značí, že každý pátý z nás má podobnou zkušenost.
Jak prozradila v pořadu Jde o nás, při školeních, kterým se věnuje ve firmách na téma mobingu, se jí často stává, že si zaměstnanci až následně uvědomí, že u nich dochází k podobným projevům. Kromě zneužívání postavení a moci je však součástí tohoto problému například i „dobrý úmysl“. „Velice často ti pronásledovatelé to dělají iv dobré vůli, že trošku tě zocelím. Vždyť když jednou budeš menežér jako já, tak budeš muset být chlap nebo řádně tvrdá. Někdy je tam záměr, kde to myslí dobře, ale ubližují velmi,“ vysvětlila v Jde o nás Gallová.
Se zkušenou koučkou jsme si povídali o tom, jak můžeme vlastně definovat mobing, jak se rozděluje na různých úrovních a také například, v jakých firmách k němu dochází nejčastěji. Gallová prozradila také to, jakým způsobem se můžeme situaci pokusit vyřešit a co je nejdůležitější v rámci firemního chování, aby se mobingu předcházelo. Více si už prohlédněte v naší relaci nebo poslechněte v podcastu, který vznikl při jejím nahrávání.
